|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče
FALADOVÁ, Martina
Akutní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodu se neustále mění a vyvíjí k co nejlepšímu výsledku stran zdravotního stavu nemocných, kteří jí prodělali. Nemocné postihuje často náhle a z plného zdraví. Tato práce je zaměřena na specifika akutní ošetřovatelské péče o nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče. Teoretická část bakalářské práce obsahuje základní informace o cévní mozkové příhodě a specifika ošetřovatelské péče o nemocné s touto chorobou. V empirické části byl stanoven cíl práce, a to zmapovat specifika ošetřovatelské péče u nemocných s cévní mozkovou příhodou z pohledu akutní péče. Pro splnění sděleného cíle jsme se rozhodli pro kvalitativní formu výzkumného šetření. Ke sběru dat byla využita kombinace metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Jako výzkumný soubor jsme zvolili všeobecné, vysokoškolsky vzdělané sestry a specializované sestry, které pracují v nemocničním zařízení. Rozhovoru a poloviny skrytého pozorování se účastnily všeobecné sestry, které pracují na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, pod kterým je zajištěno i cerebrovaskulární centrum. Při druhé polovině pozorování se nemocní přesunuli na intermediální lůžka neurologického oddělení, kde bylo zapotřebí sledovat navazující ošetřovatelskou péči, kterou zajišťovali všeobecné sestry. Sběr dat k empirické části bakalářské práce probíhal v únoru, poté na přelomu dubna a května po ukončení nouzového stavu v České republice. Výsledky výzkumného šetření ukazují, jakou roli má všeobecná sestra, jenž ošetřuje nemocné s iktem v akutní a postakutní fázi, dále na specifika přednemocniční péče u těchto pacientů. Využití zmíněných výzkumných metod nám napomáhalo k porovnání informací, které dotazované sestry poskytly a činy, které učinily při pozorování.
|
|
|
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech
Dvořák, Vít ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech, je bezesporu podmínka jejich bezpečného a úspěšného zvládnutí. Práce vychází z řady odborných článků a publikací, zaměřujících se na periferní žilní kanylaci a intraoseální vstup a jejich použití u dětí v akutní, a to jak přednemocniční tak v nemocniční péčí. První část práce je věnována teoretickým aspektům zavádění a ošetřování těchto invazivních vstupů. Následuje porovnání, u kterého vstupu bývá vyšší úspěšnost zavedení na první pokus. Další část práce je výzkumná se stanovenými cíli. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky v zajištění přístupu do cévního řečiště v přednemocniční a nemocniční péči, pomocí periferní žilní kanylace a intraoseálního vstupu u dětí v akutních stavech. Dalším cílem ve výzkumné části pak je, zjištění úrovně znalostí vybraných skupin respondentů v zavádění a ošetřování periferní žilní kanyly a intraoseálního vstupu a následné porovnání těchto dat. Posledním cílem pak je zjistit, bude-li u náhlé zástavy oběhu dítěte preferován periferní žilní nebo intraoseální vstup do cévního řečiště. Bylo zjištěno, že ani jedna z posuzovaných skupin respondentů, a to nelékařští zdravotničtí pracovníci záchranných služeb (zdravotnický záchranář a záchranář pro urgentní medicínu) a nelékařští zdravotničtí pracovníci dětských JIRP/ARO...
|
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci sester na oddělení akutní péče
SVOBODOVÁ, Helena
Práce na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při práci sester na oddělení akutní péče má celkem tři cíle. Prvním cílem je zmapování specifik ochrany zdraví a bezpečnosti při práci sester na oddělení akutní péče. Druhým cílem bylo zjištění nejčastějšího výskytu pochybení v dodržování BOZP. Třetím cílem bylo zjištění, zda délka praxe a míra vzdělání ovlivňují znalosti sester v oblasti BOZP. Ke zjištění odpovědí na stanovené cíle byl nutný kvalitativní a kvantitativní výzkum. Po stanovení dvou typů výzkumů bylo zapotřebí zadání výzkumných otázek a také hypotéz. V rámci kvalitativního výzkumu se jednalo o metodu skrytého pozorování sester na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pozorovaných sester bylo přesně deset. K dosažení kvantitativních výsledků byla nápomocná metoda dotazníkového šetření, která byla rozesílána pomocí internetu. Na dotazník odpovědělo překvapujících dvě stě čtyřicet respondentů. K celkovému zjištění hypotéz bylo zapotřebí statistického zpracování, které potvrzovalo nebo či naopak vyvracelo hladinu významnosti u jednotlivých otázek a odpovědí. Přínosem této práce a zároveň i části výsledků je, že sestry pracující na ARO si jsou vědomy nutnosti zajištění BOZP a pokynů, které chrání jejich zdraví, ale v praxi tak nečiní. Proto by výsledky této práce mohly být pohnutkou k dalšímu řešení. Práce obsahuje i návrh na některá řešení problémových situací. Ovšem všechna řešení jsou zcela individuální a záleží na managementu nemocnice, jak má nastavené své vnitřní a ostatní předpisy.
|
|
| |
|
|
Analýza financování zdravotnictví v Pardubickém kraji.
Kuglerová, Kateřina ; Peková, Jitka (vedoucí práce) ; Vondráček, Jan (oponent)
V současné době dochází ve zdravotnictví v prosazování významných změn. Ve své diplomové práci se snažím zjistit, jak probíhá financování zdravotnických zařízení, resp. nemocnic, v České republice, zejména pak v Pardubickém kraji. Práce ukazuje jak hospodaří jednotlivé nemocnice kraje a s jakými problémy se potýkají. Pro splnění stanoveného cíle je využívána nejnovější odborná literatura, legislativa a účetní výkazy nemocnic. Hlavním přínosem práce je kompletní analýza pěti nemocnic akutní péče v Pardubickém kraji, jelikož doposud nevznikl dokument, který by takto souhrnně hodnotil hospodářskou situaci nemocniční péče v tomto kraji. Na základě zjištěných skutečností je pak v závěrečné části diplomové práce zhodnocen skutečný stav hospodaření pěti nemocnic akutní péče. Jsou nastíněny zásadní problémy nemocnic a nejich možné řešení.
|
|
|
Problematika centrálního žilního katétru z pohledu sestry a pacienta
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
V současné době se setry, pracující v akutní medicíně, denně setkávají s pacienty, kteří mají zaveden centrální žilní katétr. V akutní medicíně je tento katétr nepostradatelný, pro jeho široké využití. Ovšem je také náročný na ošetřovatelskou péči vzhledem k jeho invazivnosti a snadnému zavlečení infekce. Každá nemocnice má vypracovaný standart pro jeho ošetřování, a také jiné úspěchy při prevenci infekce tohoto katétru. Pacienti zavedený centrální žilní katétr často vnímají jako nepříjemnost a nerozumějí omezením, která jsou nutná při jeho zavedení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, s jakou problematikou se setkává ošetřující personál při péči o centrální žilní katétr, jaké postupy používá v rámci prevence infekce a co pociťují pacienti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Nástrojem pro zjištění těchto cílů byla kvalitativní metoda polostandardizovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních a polostandardizovaný rozhovor s pacienty, kteří mají zkušenosti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledky byly popsány v rozhovorech a zajímavé skutečnosti dány do tabulek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že častým ošetřovatelským problémem pro sestry je infekce. Dalším, zjištěním bylo, že sestry používají dostupné prostředky k prevenci vzniku infekce a řídí se při ošetřování centrálního žilního katétru dle standardů ošetřovatelské péče. Rozhovory s pacienty ukázaly, že problémy s centrálním žilním katétrem vnímají v podobě převazů katétru.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
host ::
RSS.